Kapitola · Projekt MY

Tvoje
narozeniny.

Neděle, kdy jsem chtěl, aby byl celý den tvůj. Aby sis ho pamatovala ráda a často. Jahody na balkoně, šmorůfky, umyté vlasy, pivoňky, EMOI, parfém co voní jako pouť, Kozel, chata vašich a návrat domů, kde bych si tě přál nacházet pořád.

01 / Narozeninové ráno

Začalo to malými věcmi.

Ne velkým gestem hned od začátku. Spíš něhou, jídlem, péčí a tím, že jsem chtěl, aby ses cítila dobře.

Na narozeniny jsi byla u mě. Byla neděle. Já už měsíc dopředu měl objednanou kytici pivoněk a doufal jsem, že opravdu bude. Protože sehnat pivoňky je dost náročné.

Naštěstí mi den předem objednávku potvrdili. A já mohl konečně trochu vydechnout, protože tahle kytka pro mě nebyla jen kytka.

Ráno jsem ti natrhal pár jahod na balkoně. Dostala jsi i šmorůfky, tedy borůvky, protože některé naše názvy jsou prostě lepší než originál.

Ještě jsem ti i přes svoje přesvědčení skočil pro elektronický vapík. A samozřejmě jsem pokazil výběr příchutě. Pak jsem se tam ještě jednou vrátil, ale stejně tam neměli nic dobrého.

Ty jsi řekla, že to nevadí. Ale určitě jsi jen nechtěla být prudná. A já to vím.

Pak jsem ti ráno umyl vlasy. A musím říct, že mě to fakt baví. Je v tom něco zvláštně něžného. Starat se o tebe takhle obyčejně a přitom úplně jinak než obyčejně.

„Musím do Plzně pro něco zajet.“

Věta, u které jsi určitě tušila, že v tom tvoje narozeniny hrají hlavní roli.

02 / Mise Plzeň

Kytka, jídlo a pouťový parfém.

  • Zajel jsem do Plzně pro kytici pivoněk.
  • Pak jsem čekal do 11, abych ti mohl zajet do tvojí oblíbené restaurace pro tvoje oblíbené jídlo.
  • Vzal jsem ho rovnou 4×, protože proč dělat věci malý.
  • Pak jsem se ještě rychle stavil pro jednu kravinu, která si říkala, že ti dochází.
  • Parfém, který voní jak pouť. Protože vždycky říkám: „Přijela k nám pouť.“
  • A pak jsem vyrazil zpátky domů za tebou.

A tam mě to zase trefilo.

Sakra, jak já bych si přál vracet se domů a najít tam vždycky tebe.

Ne jako návštěvu. Ne jako výjimku. Ne jako jeden hezký den. Ale jako člověka, který tam prostě je. V prostoru, který najednou díky tobě není jen byt, ale domov.

03 / Pivoňky

Kytku umí dát každej. Ale tahle byla jiná.

Přesně ten moment, kdy věc, o které jsme si říkali, že je vlastně nudná, najednou udělala úplně největší radost.

Když jsem ti dal kytici pivoněk, tak ses rozzářila tak, že mě to skoro dostalo do kolen.

Ano, bavili jsme se o tom, že kytku umí dát každej. Že je to nuda. Že to není originální. Že je to takové klasické klišé.

Jenže tvoje reakce byla všechno, jen ne nudná.

Nikdy na kytku ode mě nebylo takhle dobře reagováno. Hned jsem měl strašnou radost, že se ti tak líbí. Že jsem se trefil. Že ten měsíc čekání a doufání za to stál.

Do toho jsem ti samozřejmě ukázal tašku s jídlem z EMOI. Protože romantika romantikou, ale oblíbené jídlo je oblíbené jídlo.

Kytku jsme dali do květníku po mámě do vody, protože takhle velkou vázu jsem neměl. Což je přesně ten typ našeho řešení: není to dokonalé, ale funguje to a má to příběh.

A pak jsme si šli dát jídlo na balkon.

🍓

Jahody a šmorůfky

Malé narozeninové ráno na balkoně. Trochu ovoce, trochu péče a trochu našeho slovníku.

🚿

Umyté vlasy

Jedna z těch věcí, která zní obyčejně, ale uvnitř je v ní hrozně moc blízkosti.

💐

Pivoňky

Kytice, která měla za cíl být originální podle mých pravidel. Ale byla jen pro tebe. A tvoje reakce byla všechno.

🍱

EMOI 4×

Když už oblíbené jídlo, tak pořádně. Protože narozeniny nejsou den pro malé porce.

🎡

Parfém jako pouť

Vůně, u které vždycky říkám, že přijela pouť. Věc, která k tobě prostě patří.

🌧️

Prokletí deště

Na tvoje narozeniny prší. Evidentně jsem to nezlomil. Ale aspoň jsme tomu dali další kapitolu.

04 / Kozel a chata

Krásná procházka, mračící se obloha a další malý posun.

Balkon, jídlo, pak procházka na Kozel a nakonec spontánní cesta za vašima na chatu.

Pak jsme se domluvili, že vyrazíme na procházku na Kozel. Bylo to super. Skvělý a krásný.

Utekli jsme až ve chvíli, kdy se začala mračit obloha. Musím říct, že tvoje prokletí, že na tvoje narozeniny vždycky prší, jsem evidentně nezlomil.

Volala jsi s vašima a nakonec z tebe vypadlo, že bychom mohli zajet na chvilku za nimi na chatu.

Tak jsme jeli.

A bylo to super. Další malý moment, kdy se náš den posunul z čistě naší bubliny zase o kousek dál. Bez velkého plánování. Prostě přirozeně.

Pak jsme jeli nakoupit a zpátky ke mně domů.

„Chtěl jsem, aby to byl tvůj den.“

Ne dokonale naplánovaný. Ale tvůj. Plný věcí, které jsem vybíral, protože jsem myslel na tebe.

05 / Co jsem tím chtěl říct

Že tě vidím.

  • Vím, že máš ráda pivoňky.
  • Vím, které jídlo máš ráda.
  • Vím, že ten parfém je trochu pouť, ale tvoje pouť.
  • Vím, že se snažíš nedělat z věcí moc velkou vědu, i když tě potěší.
  • Vím, že tvoje reakce na kytku pro mě bude jedna z věcí, které si budu pamatovat. Navždy core memory.
  • A vím, že bych si přál, aby ses ke mně domů nevracela jen na návštěvu.
Kapitola · Uzavřena

Chtěl jsem, aby sis ten den pamatovala ráda.

Snažil jsem se, aby to nebyla jen neděle. Aby to nebyla jen oslava bez dortu, kytka bez příběhu nebo jídlo v tašce.

Chtěl jsem, aby to byl tvůj den. Den, ve kterém budeš cítit, že na tebe myslím. Že si všímám. Že se snažím trefit do věcí, které jsou tvoje.

A když ses u těch pivoněk rozzářila, věděl jsem, že to všechno za to stálo.

Protože tě moc miluju.

pivoňky · EMOI · Kozel · tvůj den